poslanec a zastupitel Plzeňského kraje (ČSSD)

Počet výroků: 1

Podle oficiálních čísel spolkového ministerstva vnitra je dvacet procent z nich analfabetů, čtyřicet procent bez dokladů nebo má doklady padělané.

Poslanec Igor Jakubíčk byl začátkem letošního listopadu v Berlíně, kde se dozvěděl, že pětina uprchlíků jsou podle oficiálních statistik spolkového ministerstva vnitra analfabeti. Chtěli jsme se na tuto statistiku táké podívat. Bohužel jsme ji nedohledali. Našli jsme ale oficiální čísla Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky, která jsou jiná. Proto jsme se rozhodli panu poslanci napsat.

Dopis

05. 12. 2015

Vážený pane poslanče,

píšeme Vám za projekt Faktus, který se soustředí na výroky politiků o menšinách etnických, náboženských a sexuálních, rasách, genderu a marginalizovaných skupinách. Výroky porovnáváme s informacemi z otevřených zdrojů a poskytujeme politikům zpětnou vazbu. V této souvislosti nás zaujal váš výrok, který jste publikoval na webových stránkách Parlamentních listů (23.11.2015): „Podle oficiálních čísel spolkového ministerstva vnitra je dvacet procent z nich analfabetů, čtyřicet procent bez dokladů nebo má doklady padělané.“

V textu se odvoláváte na oficiální statistiky německého ministerstva vnitra, které Vám a vašim kolegům byly představeny, na třídenní návštěvě Berlína začátkem letošního listopadu. Snažili jsme se jich posledních několik dnů také dopátrat. Bohužel neúspěšně.

Naopak jsme zjistili, že podle spolkového úřadu Bundesamt für Migration und Flüchtlinge (BAMF), který rozhoduje mimo jiné o udělení azylů a má tak přímý kontakt s uprchlíky) je mezi uprchlíky (tedy těmi, kteří zažádali na německém území o azyl či doplňkovou ochranu) 13 % absolventů vysokých škol, 18 % absolventů gymnázií, 30 % absolventů středních odborných škol, 24 % má základní školu a 8 % je bez vzdělání. Skoro polovina žadatelů pak uvedla, že pochází ze středních až dobrých poměrů. Tato čísla byla získána mezi 100 000 respondenty z řad žadatelů o azyl během posledních měsíců.

Čísla se příliš neliší od oficiálních odpovědí, které BAMF dal německému deníku Die Welt (publikováno 10. 9. 2015) a která zachycují vzdělání žadatelů o azyl od ledna 2013 do září 2014, tedy předešlého období. Podle těchto údajů bylo mezi žadateli o azyl 10 % lidí bez vzdělání, 59 % má alespoň základní školu či učiliště, 16 % maturitu a 15 % vysokou školu.

Pokud jde pak pouze o Syřany, kteří jsou nejčastějšími žadateli o azyl v Evropě i v Německu (a v drtivé většině nějakou formu ochrany dostávají) čísla se ještě zvyšují. V období od ledna 2013 do září 2014 bylo mezi syrskými žadateli o azyl 47 %  lidí se základní školou nebo učilištěm, 22 % s gymnáziem a 21 % s vysokou školou. Letos syrští žadatelé o azyl uvedli úředníkům BAMF, že 60 % z nich pochází z dobrých až výborných poměrů. Čtvrtina má vysokoškolské vzdělání, další čtvrtina vystudované gymnázium, čtvrtina střední odbornou školu a 17 % základní vzdělání.

BAMF zároveň transparetně upozorňuje, že jeho čísla nejsou stoprocentní, protože ne všichni žadatelé o azyl se rozhodnou na položenou otázku o vzdělání odpovědět. V přidělení azylu či doplňkové ochrany, které mají za cíl především ochránit člověka na životě, ale dosažené vzdělání roli nehraje.
Co se týká padělaných dokladů,  Německo pravidelně zmiňuje, že je to velký problém. Od ledna do července přišlo na německé území více než 800 000 lidí. Za stejné období bylo úřady odhaleno 212 falešných syrských pasů. Ty se vzhledem k vyjádření Angely Merkelové, že budou všichni Syřani přijati, falšují nejčastěji. Úplně bez dokladů pak bylo 73 % příchozích.

 

Protože se námi zjištěná a Vámi prezentovaná čísla liší, chtěli bychom Vás požádat o poskytnutí odkazů na vaše zdroje. Rádi bychom si realitu ujasnili a zjistili, proč došlo k rozporu.

Děkujeme za odpověď.