poslanec (ANO)

Počet výroků: 1

Analytici zřejmě počítají s teoretickou variantou toho, že většina migrantů bude a chce pracovat. V realitě je opak pravdou – podívejte se na skutečné statistiky ze SRN.

Poslanec Stanislav Berkovec tvrdí, že většina migrantů pracovat nechce a nebude, což podle něj dokládají německé statistiky. Podívali jsme se do nich a slovy pana poslance opak je pravdou.

Dopis

30. 06. 2016

Vážený pane poslanče,

píšeme Vám za projekt Faktus, který ověřuje výroky politiků mající potenciál vyvolávat nenávist. V této souvislosti nás zaujal váš rozhovor pro Parlamentní listy, kde jste mimo jiné uvedl: „Analytici zřejmě počítají s teoretickou variantou toho, že většina migrantů bude a chce pracovat. V realitě je opak pravdou – podívejte se na skutečné statistiky ze SRN.“

Nezaměstnanost roste

Německý Institut pro výzkum pracovního trhu a povolání vydává pravidelně Přistěhovalecký monitor, poslední pochází z května letošního roku. Počet nově příchozích se v dubnu 2016 výrazně snížil. Zatímco za první 3 měsíce letošního roku přišlo dohromady více než 170 000 lidí, v dubnu to bylo jen 16 000. Procento nezaměstnanosti všech přistěhovalců pohybovalo v březnu roku 2016 kolem 15,7 %, ve srovnání se stejným měsícem loňského roku narostlo  – o 1,1 procentního bodu.

 

Tabulka zaměstnanosti podle státní příslušnosti

tabulka nová2

Legenda:

1 ) EU-28 označuje členské státy Evropské unie od července 2013 – bez německých státních    příslušníků; 2 ) EU-2 označuje přistoupivší státy k 1. lednu 2007: Bulharsko a Rumunsko; 3 ) EU-8 označuje přistoupivší státy k 1. květnu 2004: Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Polsko, Slovinsko, Slovensko, Českou republiku a Maďarsko; 4 ) EU-4 označuje jihoevropské státy: Řecko, Itálii, Portugalsko a Španělsko; 5 ) Afghánistán, Eritrea, Irák, Írán, Nigérie, Pakistán, Somálsko a Sýrie; 6 ) Albánie, Bosna-Hercegovina, Kosovo, Makedonie a Srbsko.

Žadatelé o azyl pracovat až na výjimky nesmějí

Slovem migrant se často v českém aktuálním diskurzu myslí uprchlík, tedy žadatel o azyl či azylant. V Německu je praxe následující: každý, kdo zažádá o azyl, nesmí první 3 měsíce pracovat. Po uplynulé lhůtě si žadatelé mohou začít hledat práci, ale k tomu potřebují povolení spolkového pracovního úřadu, které jim je vydáno pouze pod podmínkou, že o pracovní místo, na které chtějí nastoupit, se neuchází žádný minimálně stejně kvalifikovaný uchazeč z Evropské unie. V regionech se slabší pracovní strukturou se to v zásadě rovná zákazu práce, protože pověřená pracovní centra najdou prakticky vždycky někoho z EU. Teprve po 15 měsících od podání žádosti o azyl odpadá tato „přednostní zkouška“.

Výjimku, kde tato praxe neplatí, tvoří zaměstnání evidovaná na speciálním seznamu (patří tam IT odborník, mechanik či instalatér, ale i pečovatel o seniory apod.) a kontingentní uprchlíci (uprchlíci dopraveni do Německa z krizových oblastí v rámci mezinárodní humanitární pomoci – v posledních 3 letech to bylo 20 000 Syřanů).

Na integrační kurzy mají nárok jen azylanti

Úspěch a rychlost začlenění na pracovní trh jsou mimo jiné přímo závislé na rychlosti azylového řízení. Protože integrační kurzy (včetně jazykových) jsou přístupné pouze azylantům nikoli žadatelům o mezinárodní ochranu. Zásadní roli hraje také míra investic do vzdělání a stav pracovního trhu.

Azylant má stejná práva a povinnosti jako občan SRN. Pokud se přihlásí jako nezaměstnaný na pracovním úřadu, dostane příspěvek v nezaměstnanosti. A stejně jako pro německé občany pro něj platí i podmínka, že musí přijmout nabízenou práci, jinak mu jsou sociální dávky kráceny.
Sečteno a podtrženo migranti ve většině případů pracují, včetně těch ze severní Afriky a Blízkého východu, jak dokládá nikoli teorie ale praxe.