Pavlína Nytrová
17. 08. 2016,

MF Dnes (tištěná verze)

poslankyně a členka zastupitelstva Frýdek-Místek (ČSSD)

Počet výroků: 1

Podívejte se, homosexualita údajně není nemoc. Nevíme tedy, jak se na ni dívat. Pokud muž či žena odmalička odmítá druhé pohlaví nebo se cítí jako jiné pohlaví, pak by se tito lidé dali vnímat jako handicapovaní.

Poslankyně Pavlína Nytrová se proslavila, jako odbornice na LGBT problematiku, v níž jí podle jejich slov radí srdce a internet. Tak jsme se k těmto poradcům rozhodli také přidat.

Dopis

25. 08. 2016

Vážená paní poslankyně,

Píšeme Vám, protože jsme se dočetli , že se ve svých názorech na gaye a lesby řídíte svým srdcem a internetem. Právě v té druhé oblasti bychom Vám chtěli předložit několik zdrojů, které podle Vašich vyjádření ze 17.8.2016 (rozhovor pro MF Dnes), asi neznáte.

 

Homosexualita není nemoc

Vaše tvrzení: „Podívejte se, homosexualita údajně není nemoc. Nevíme tedy, jak se na ni dívat. Pokud muž či žena odmalička odmítá druhé pohlaví nebo se cítí jako jiné pohlaví, pak by se tito lidé dali vnímat jako handicapovaní.“

Ověření: Slůvko „údajně“ je vašem tvrzení zbytečné. Homosexualita není nemoc, a tedy se neléčí. Proto ji nenajdeme ani na seznamu Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů, který pravidelně vydává Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatímco tento fakt je empiricky prokázán. To, že by homosexualita šla vyléčit, prokázáno není. Naopak vědci varují před těmito metodami, protože mohou být nebezpečné pro lidské zdraví.

Americká psychologická asociace (APA) navíc říká, že „existuje dlouhodobá shoda behaviorálních a sociálních věd a profesí zabývajících se lékařstvím a duševním zdravím na tom, že homosexualita sama o sobě je normální a pozitivní varianta lidské sexuální orientace.“ Těžko si představit, že by vědci došli k tomuto závěru, pokud by bylo prokázáno, že homosexuální orientace se častěji pojí, jak jste tvrdila, s alkoholismem, násilnými sklony či duševními poruchami. Mimochodem respektované odborné sdružení APA má přibližně 117 500 členů.


Vaše tvrzení: „Je to typ demonstrace, jejímž cílem je pomalu přimět většinovou populaci osvojit si názor, že to, co bylo ještě přednedávnem nenormální, nemorální, nepřirozené, je už dnes vlastně běžné a normální.“

Ověření: Prague Pride je organizace založená v roce 2010 pořádající stejnojmenný pochod, který má přispět „k prosazování tolerantní občanské společnosti, boj proti homofobii a zvýšení povědomí veřejnosti o lesbické, gay, bisexuální a transgender (LGBT) komunitě v ČR“, jak uvádí na svých webových stránkách.

Rádi bychom vás upozornili, že bývaly doby, kdy bylo normální, morální, přirozené, že ženy nedědí, nestudují, nerozvádějí se, nedisponují vlastní majetkem, nevolí a nejsou voleny do poslanecké sněmovny ani jiných funkcí. Dnes je normální a morální pravý opak.  A příkladů lze najít více. Konvence a normy utváří společnost dle svého vývoje.


Vaše tvrzení: „Dnes se k homosexuálům hlásí i ženy a muži, kteří i desítky let žili, milovali se, měli sex s opačným pohlavím, uzavřeli sňatek, měli děti. A pak se jim stalo něco v hlavě a oni najednou opustili své partnery, někdy i děti a začali žít s někým stejného pohlaví. Takových je většina a stále přibývají.“

Ověření: Ano, k homosexualitě se hlásí více lidí než v minulosti, především proto, že už není perzekvována. Neznamená to ale, že by tzv. comming out byl pro člověka snadným krokem, naopak někteří se k němu neodhodlají nikdy. Což bohužel dokládá i nedávná tragédie čtrnáctiletého Filipa. Synovec moderátorky Ester Janečkové se natolik bál reakce svých kamarádů, že raději zvolil smrt. Janečková zdrcená tímto neštěstím, založila organizaci Sbarvouven.cz, která má v tomto těžkém kroku homosexuálům pomoci a široké veřejnosti poskytnou informace o tomto tématu.

Homosexuálové mohou adoptovat děti

Vaše tvrzení: „Že by měli mít právo adoptovat dítě či přímo mít dítě či uzavírat manželství.“

Ověření: Současná legislativa umožňuje lidem s homosexuální orientací adoptovat dítě, jen nesmí žít v registrovaném partnerství. Letos v červnu Ústavní soud rozhodl, že je tato podmínka diskriminační, dítě si tedy bude moci osvojit i jedinec žijící v registrovaném partnerství, společné osvojení ale nadále zůstává možné výhradně u manželských párů.

Adopce je složitý a proces a až po splnění všech podmínek je možné dítě adoptovat. Musíte odevzdat mimo jiné výpis z rejstříku trestů, potvrzení o finanční situaci, projít dvoukolovými psychologickými testy, uvítat u sebe doma sociálního pracovníka, který o vás sepíše posudek, a projít kurzem přípravy na přijetí dítě do rodiny, až poté se dozvíte, jestli jste zařazeni do evidence žadatelů či ne. Vzhledem k tomu, že dnes prochází tímto procesem jen jeden z homosexuálního páru, je otázkou, zda by nebylo bezpečnější pro dítě, aby jej absolvovali oba, a vyloučilo se tak jistěji, že se nejedná např. o násilníka či pedofila, jak se obáváte.

A na závěr celý proces adopce musí potvrdit ještě soud a nejedná se o žádnou formalitu. Poté, co je dítě svěřeno do péče adoptivním rodičům, má soud jeden rok na to, aby rozhodl o absolutním tj. nevratném osvojení.

Ne všichni chtějí blonďáky

Vaše tvrzení: „V dětských domovech žije jen velmi málo dětí, které je možno adoptovat. Většinou jsou tam ty romského původu, nezvladatelné nebo se zdravotním postižením. U nás nepraskají ve švech domovy plné modrookých bloňďáčků a blondýnek. Tyto děti budou homosexuálové adoptovat, nebo budeme pro ně děti k adopci nějak „vyrábět“?“

Ověření: Součásti žádosti je i podrobný dotazník, jaké dítě si chcete osvojit. Čím vybíravější jste, tím déle na dítě čekáte. Je pravdou, že v dětských domovech je velmi málo dětí, které si je možné osvojit, ale ne pro ně samotné, ale protože se jejich biologičtí rodiče nevzdali rodičovských práv. Tvrzení, že homosexuálové chtějí adoptovat pouze blonďaté a modrooké děti je absurdní už jen proto, že homosexuální nejsou pouze blonďatí a modroocí lidé, ale jsou mezi nimi např. i zrzci, Romové, Asiaté či hendikepovaní. A podobně jako se někteří heterosexuální žadatelé o adopci rozhodli vzít si dítě s postižením, tak je tomu i u homosexuálních párů.

Příkladem takového stejnopohlavního páru jsou Vladimír Patera a František Baďura. Ti ale kvůli tehdejší legislativě zakazující registrovaným párům adopci, mají dva chlapce s těžkým fyzickým i duševním postižením „pouze“ v pěstounské péči.


Vaše tvrzení: „Přirozenějším prostředím pro výchovu dítěte, kde získá tradiční návyky a postoj k životu, je dětský domov.“

Ověření: Česká republika dlouhodobě čelila kritice, že odebírá příliš velké množství dětí z rodin jen proto, že jsou jejich rodiče ve špatné socioekonomické situaci, a dává je do ústavů. Proto přistoupila k reformám, které dnes děti namísto do ústavů posílají do pěstounských rodin a s biologickými rodiči dále pracují, pokud o to oni sami stojí. Tím dala jasně najevo, které prostředí je pro dítě přirozenější. A žádná zmínka o nevhodnosti homosexuálních lidí pro tuto pomoc nepadla.

 

Ve svých rozhovorech opakovaně uvádíte, že máte k dispozici data a studie, které potvrzují Vaše názory. Rádi bychom si je také prohlédli. Můžeme Vás požádat o jejich konkretizaci?

Děkujeme za pozornost.

Tým Faktusu