Jiří Čunek
21. 10. 2016,

hejtman Zlínského kraje, starosta Vsetína a senátor (KDU-ČSL)

Počet výroků: 1

Na Vsetíně jsem vyřešil otázku s nepřizpůsobivými cikány.

Senátor, starosta a nově i hejtman. Jiří Čunek politiku umí. Represivní postup vůči vsetínským Romům už jej jednou vynesl do ministerského křesla. Opravdu ale problém „vyřešil“, nebo jej jen odsunul z centra zájmu?

Dopis (1)

21. 11. 2016

Vážený pane hejtmane,
píšeme Vám otevřený dopis, protože nás zaujal Váš rozhovor v MF Dnes, kde jste řekl: „Na Vsetíně jsem vyřešil otázku s nepřizpůsobivými cikány, tím jsem se stal známým, předsedou KDU-ČSL a automaticky vstoupil do jednání o vládě…“ Odvážné tvrzení vzhledem k následujícím faktům, které bychom Vám jako ověřovací projekt rádi připomněli.
Na podzim 2006 město Vsetín vedené Vámi jako starostou přistoupilo k vyklizení pavlačového domu v centru na ulici Smetanova a vystěhování jejich romských obyvatel. Na území bývalé skládky bylo složeno kontejnerové bydlení pro 230 z nich zvané Poschla, dalším 7 rodinám zajistilo město náhradu z vlastního bytového fondu a 6 rodin vystěhovalo mimo Zlínský kraj.

Tento postup byl opakovaně kritizován ze strany nevládních organizací i Úřadu veřejného ochránce práv. „Šetření v případu vystěhování romských obyvatel z pavlačového domu na ulici Smetanova ve Vsetíně byla uzavřena s konstatováním pochybení Městského úřadu Vsetín,“ uvádí stanovisko ombudsmana z června 2007, které podrobně analyzuje situaci. Podle tehdejšího ombudsmana Otakara Motejla a jeho spolupracovníků k situaci nemuselo dojít, pokud by byla naplňována Koncepce práce sociálních terénních pracovníků, kterou schválila rada města. Už zde se uvádí, že vystěhováním neplatičů se problém nevyřeší, pouze se přesune jinam. Namísto toho město obyvatele domu ve Smetanově ulici vystěhovalo všechny,  a to i ty, kteří dluhy na nájemném neměli. Zvlášť tristní byla situace u 6 rodin, které byly vystěhovány do rodinných domů na Jesenicku, Prostějovsku a Uherskohradišťsku. Žádná z nich na nájemném nedlužila, tři rodiny splácely dluh z minulého bydlení. Ještě před tím, než domy poprvé viděly, podepsaly s městem smlouvu o bezúročné půjčce na jejich koupi. Vzhledem k tomu, že mnohé ze staveb byly ve špatném stavu (paradoxně špatný stav jejich původního bydlení byl oficiálním důvodem pro jejich vystěhování), odmítaly podepsat kupní smlouvy. Nakonec ale podepsaly všechny. Přesuňme se do současnosti.

Poschla je sociálně vyloučená lokalita

„Město Vsetín bylo identifikováno v Analýze sociálně vyloučených lokalit v ČR, na základě čehož bylo oprávněné podat přihlášku k zařazení do Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám a spolupráci s Agenturou, ve které uspělo. Podle aktuální zprávy Agentury pro sociální začleňování zde žije 200 až 300 sociálně slabých obyvatel, a to zejména ve dvou lokalitách – na Poschlé a v Jiráskově ulici,” uvedl pro Faktus sociolog Karel Čada, který se pravidelně podílí na mapovaní sociálně vyloučených lokalit. Na obě tyto lokality čerpalo město Vsetín dotaci ze Státního fondu rozvoje bydlení ve výši 39 milionů korun na výstavbu nájemních bytů pro příjmově omezené osoby, tedy na obdobu sociálního bydlení.

Memorandum o spolupráci s Agenturou jste podepsal jako starosta Vsetína letos v červnu. Už na začátku září musela zástupkyně ředitele Agentury Radka Soukupová odpovídat na otázky médií, co říká na Vaše vyjádření, která byla v rozporu se závazky memoranda. Při této příležitosti také uvedla: „Stanovisko Agentury k vystěhování Romů ze Vsetína je jednoznačné: nebyl to dobrý tah ani vůči obcím, ani vůči lidem samotným. A nejednalo se ani o účelně vynaložené prostředky.“

Jestliže v roce 2006 byla v mapě  sociálního vyloučení zanesena za Vsetín lokalita ve Smetanově ulici, je tam v roce 2016 lokalita na Poschlé.
Vystěhované rodiny se vrátily

Nabytím nemovitého majetku se rodiny staly zajímavé pro exekutory a na tři nemovitosti byly okamžitě uvaleny exekuce. „V současnosti jsou exekuce k prodeji nařízeny na všechny nemovitosti, téměř ve všech případech se jedná o exekuce k prodeji na základě pohledávek města, tedy nařízené vsetínskou radnicí. Takové vyústění poskytnutí půjčky a prodeje domů romským rodinám zcela potvrdilo protichůdnost postupu města Vsetín,“ píše se v analýze o vystěhovaných rodinách, kterou si v roce 2010 objednala vládní Agentura pro sociální začleňování. Rodiny se tedy opět ocitly bez střechy nad hlavou a většina z nich reagovala tak, jak se dalo očekávat – vrátily se na Vsetínsko, kde měly alespoň nějaké zázemí a kontakty. „Máme zdokumentováno, že se většina dotčených vsetínských Romů nakonec vrátila zpět do Vsetína,“ potvrdila zástupkyně ředitele Agentury Soukupová médiím. A starostové obcí, kam byly romské rodiny nastěhovány, její slova potvrzují. „Tulejovi tady nebydlí už od roku 2011,“ říká do telefonu Milan Kiebel, starosta Čech pod Košířem. Zamítavě odpovídá i tajemnice z obecního úřadu ve Staré Červené Vodě na Jesenicku. Marta Doubravová z vsetínské pobočky Diakonie potvrzuje, že ví asi o čtyřech rodinách, které jsou zpět ve městě.

Soudní spor o 5 milionů trvá

Čtyři rodiny z šesti navíc podaly na město Vsetín žalobu pro porušení lidských práv. A požadují stotisícové odškodnění pro každého z nich, dohromady více než pět milionů korun. „Podle vrchního soudu nebylo skutečným cílem vystěhování zajistit romským rodinám bytovou náhradu, ale zbavit se problému na úkor jiných samospráv. Mluvčí olomouckého soudu již dříve řekl, že krajský soud dosud neprovedl žádné dokazování ohledně závažnosti vzniklé újmy a okolností, za kterých byla nerespektováním soukromého a rodinného života porušena práva na zachování lidské důstojnosti a svobody volby místa pobytu a způsobu života každého z 52 žalobců. V době vystěhování bylo z těchto 52 žalobců 29 nezletilých,“ napsal v červnu Deník.cz.

Sečteno a podtrženo, je zde spíše mnoho nevyřešeného než naopak.