Kateřina Čopjaková: Romové dostávají zadarmo pračky. Nebo ne?

Romové v Terezíně dostávají zadarmo pračky, stačí, aby si došli „na sociálku“. Neobtěžují se ani s jejich rozbalením a rovnou je vezou do zastavárny. Co na tom, že za ně dostanou jen pětinu jejich ceny – oni to neplatili, platili jste je vy, daňoví poplatníci. Tento hoax vypustil na tuzemský Facebook kandidát do Senátu Jiří Maria Sieber z politického hnutí Řád národa. Poplašné zprávy jsou temnou součástí politického marketingu. Přesto překvapuje, že tuto sdílel i bývalý ministr práce a sociálních věcí za ČSSD Zdeněk Škromach, který problematiku zná.

 
Sieber nabízí příběh svého kamaráda Martina Musila (také člena Řádu národa), „který má bazar v Terezíně a často mu tam cikáni nosí nové pračky nebo nový nábytek, který si koupili za peníze od sociálky“. Tentokrát přichází Romka, které před třemi dny „sociálka“ zaplatila pračku za 5 000 korun, aby ji ona spokojeně prodala zastavárníkovi Musilovi za tisícovku. Když se jí překvapený zastavárník ptá, jestli z toho, že pračku obratem prodala, nebude mít s úřadem problémy, jen se směje a suverénně tvrdí, že ne. Své tvrzení doplňuje Sieber obrázkem pračky Gorenje na rudlu. Obrázek pochází se stránek charity z článku „Nová pračka pro Klokánek Brno“. Předpokládáme, že pračka na fotografii k zastavárníkovi nedorazila.

 

 

pracka

 

Opakované žádosti nebyly vyplaceny
Podle platné legislativy muže potřebný člověk dostat mimo jiné dávku mimořádné okamžité pomoci a z ní si také zakoupit „okamžité nezbytné potřeby“, tedy i pračku či postel, ale neznamená to (jak název napovídá), že by si pro tuto dávku mohl chodit opakovaně.
„Letos bylo k 1. 8. 2016 vyplaceno celkem 19 kusů materiální okamžité pomoci, v roce 2015 bylo za stejné období vyplaceno 41 kusů. Opakované žádosti na ty samé předměty jsme nevyplatili,“ reaguje na hoax Jaroslav Legner, vedoucí oddělení Hmotné nouze v Litoměřicích, pod který Terezín spadá. Podle záznamů na jeho oddělení pouze dvě mimořádné okamžité pomoci byly využity na pračku, i když žádostí bylo ceslkově šest. Zbývající byly zamítnuty jako neodůvodněné.

 

Kontrolují se všichni příjemci dávek
Romka ze Siebrova příběhu je klidná také proto, že „sociálka“ prý Romy nikdy nekontroluje, takže na to, že pračku koupenou z dávek prodala, nikdo podle ní nepřijde. Opak je pravdou.
„Máme povinnost sledovat u žadatelů žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc, právě z důvodu opakovaných žádostí. Obzvlášť, když se přistěhují z jiného regionu, a tuto povinnost vykonáváme pravidleně“ dodává vedoucí Legner.

Za poslední roky řešila litoměřická pobočka Úřadu práce následující případy.
„Máme zde pouze jeden případ z roku 2014, kdy se žadatelce přispělo na palandy, a to samé požadovala v roce 2015 s odůvodněním, že v místnosti byla plíseň, takže se musela přestěhovat do jiného bytu a tam chtěla opět nové palandy, protože předešlé byly touto plísní zničeny. Ničím to nedoložila. Navíc z dřívějška víme, že přes internet prodávala dětské oblečení, takže je předpoklad, že je také prodala. A pak plíseň na dřevě se dá odstranit a není důvod kvůli ní palandy vyhazovat,“ uvádí dále Legner s tím, že žádost na úřadu neuznali.
Při jiné kontrole zaznamenalo Legnerovo oddělení, že příjemce mimořádné okamžité pomoci prodal novou lednici a koupil si starší a finanční rozdíl použil pro své potřeby.

 

Zdeněk Škromach to ví
Po dvou dnech má Siebrův post více než 10 000 sdílení. Mezi prvními sdíleči byl i bývalý ministr práce za ČSSD Zdeněk Škromach. Na svém facebookovém profilu 2. srpna uvedl, ať mu lidé píší, jestli je Siebrův příběh pravdivý. Překvapivá výzva od politika, který zákon o hmotné nouzi v roce 2006 předkládal a moc dobře ví, jak funguje (nebo by to aspoň měl vědět). Než jsme mu stihli odpovědět, příspěvek ze své zdi smazal.
Hoax pokračuje scénou v lékárně, kdy Romka dostává zadarmo pět balení sunaru, také na „papír od sociálky“. Ověření, jak to mají Romové v lékárnách, si můžete přečíst u našich kolegů. Překvapivě stejně.

Epilog: Sieber věnuje pračku

Kandidát Sieber se rozhodl, že svůj příběh s pračkou nevzdá. Po zveřejnění tohoto článku se rozhodl, že pračku – tentokrát skutečnou věnuje komukoli potřebnému. Nechal se na ní pro větší věrohodnost vyfotit a nějak zapomněl, že ta původní pračka z hoaxu stála 5 000, tato jiná už stojí 9 000 korun. Opět jsme oslovili oddělení Hmotné nouze litomeřické pobočky Úřadu práce, pod které spadá mimo jiné Terezín. „Letos jsme vyplatili pouze dvě pračky. Žádná nepřekročila hodnotu 5 000 korun a obě mají klienti doma,“ potvrdil vedoucí oddělení Jaroslav Legner.

 

sieber UP2