Nora Borodziej: Orbánova (pro)hra referendem

Maďarská vláda vedená premiérem Viktorem Orbánem vydala přibližně 15 miliard forintů na kampaň za referendum proti uprchlíkům. „Výsledek je neplatný, přesto se jako vítězové tváří všichni zúčastnění,“ píše dobrovolnice Faktusu Nora Borodziej z Budapešti.

nora-borodziej-referendum-1

Na začátku hodiny současné maďarské politiky na Korvínově univerzitě v Budapešti se profesor Zoltan Balázs snaží studenty rozpovídat o výsledcích víkendového referenda, které nepřineslo nic nového. Drtivá většina voličů (98,34 %) byla proti přijímání uprchlíků bez národní kontroly, dorazilo jich ale podle maďarské ústavy málo (43, 42 %) na to, aby bylo platné. „Proč si myslíte, že se vládě nepodařilo přilákat více voličů? Je to rána pro politiku premiéra Orbána? Je to úspěch opozice,“ pálí otázky do ztichlé učebny, ve které sedí desítka zahraničních a desítka domácích studentů profesor Balázs. Po příliš dlouhém mlčení se spíše ze slušnosti než zájmu ozve několik znechucených hlasů zastávajících názor, že jde jen o další politicky tah Orbána směrem ke své voličské základně, nic víc.

Stejný nezájem v Budapešti panoval i před referendem, které si podle mnohých odborníků kladlo nesmyslnou otázku: „Chcete, aby Evropská unie nařizovala povinné přemístění osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?“ Nebylo jasné, zda se otázka vztahuje ke kvótám Evropské unie na přerozdělování uprchlíků ze září loňského roku, nebo k budoucím opatřením EU. Téma referenda navíc není v kompetenci národního shromáždění. A nakonec nebyla jednoznačná, jak takové otázce přísluší. „Implementace pravomocných rozhodnutí Rady Evropské Unie nezávisí na souhlasu národních parlamentů. Předstírat, že je to jinak znamená, mýlit voliče, a pokus o to by byl jasným porušením Úmluvy EU,“ napsal už na začátku září německý politolog Daniel Hegedűs v komentáři pro Budapester Zeitung. Maďarská vláda složená z osmi ministrů Orbánem vedeného Fidesze a 3 ministrů Křesťanskodemokratické lidové strany (KDNP) si ale mohla dovolit názory odborníků ignorovat. Už v květnu rozhodl Nejvyšší soud (Kúria), že referendum je z pohledu práva v pořádku, a v červnu se k němu přidal i Ústavní soud, když jeho soudci zamítli všechna čtyři odvolání proti návrhu referenda.

Dražší než hlasování o Brexitu

nora-borodziej-referendum-2

V té době už naplno běžela vládní propaganda, která v médiích dostala (pravděpodobně oprávněně) nálepku „největší reklamní kampaň v dějinách Maďarska“. Z 20 000 venkovních billboardů skoupila vláda 6 000 pro slogany jako „Věděli jste to? Od počátku migrační krize zahynulo v Evropě 300 lidí v důsledku teroristických útoků“ nebo „Věděli jste to? Jenom z Libye chce do Evropy dorazit 1,5 milionů imigrantů“. Hlavními aktéry kampaně byla i média jako Magyar Hírlap a 888.hu patřící podnikatelům spjatým s vládou. Kampaň vrcholila dva týdny před referendem výjezdy předních členů Fidesze na venkov, kde lobovali za „ne“ přímo u potenciálních voličů. Celkový účet za kampaň činí podle nezávislého zpravodajského serveru Atlatszo 1,3 miliardy korun. „Každý občan Maďarska zaplatil za kampaň a referendum 7,3krát víc než průměrný Brit za referendum ohledně Brexitu,“ napsal Atlatszo s připomínkou, že HDP per capita je v Maďarsku o polovinu nižší než ve Velké Británii.

Opozice se snažila reagovat alespoň humorem, srovnatelnými finančními prostředky nevládne. Strana dvouocasého psa (Kétfarku kutyapart) uspořádala vlastní kampaň se sloganem „ANONE Na hloupou otázku hloupá odpověď! Hlasuj neplatně!“ Za 100 000 euro z darů příznivců vytiskli plakáty s výsměšnými verzemi vládních otázek a odpovědí, např. „Věděli jste to? Milion Maďarů chce emigrovat do Evropy.“

Několika měsíční reklamní masáž ale stejně podle sociologů pomohla přeladit maďarskou společnost. Podle výzkumného ústavu Publicus Intézet jenom třetina dotázaných vyjádřila proimigrantské názory letos v září, zatímco o rok dříve, v době vrcholu migrační krize, to byly dvě třetiny.

Kdo je tady poražen

V den referenda zely ulice Budapešti kromě turistických lokací prázdnotou. To, že je téma pro městské voliče nezajímavé, potvrdila následně i účast. Budepešťanů k urnám dorazilo nejméně v celé zemi – necelých 35 %. Navíc 12 % z nich volilo umýslně neplatně tak, jak je nabádala Strana dvouocasého psa. Premiér Orbán ale slavil vítězství. „V neděli občané Maďarska stvořili dějiny, protože včerejší ohromující vítězství hlasů „ne“ znamená výhru pro Maďarsko,“ řekl ihned po oznámení výsledků. O den později dodal, že, i když platné referendum by bylo lepší, přesto více než 3 milióny Maďaru kvóty EU odmítlo, a to je nezanedbatelné číslo. Přestože sociologické průzkumy o stranických preferencích voličů referenda nejsou k dispozici, nelze přehlédnout, že téměř stejný počet lidí při posledních parlamentních volbách volil pravici – především Fidesz, Jobbik a KDNP.

Avšak i na levici zavládla radost. Strana dvouocasého psa byla spokojená se svou protikampaní a vypočítala, že kdyby měla k dispozici stejné prostředky jako vláda, výsledkem by bylo 98 milionů neplatných hlasů.

„Fidesz slaví neplatné referendum, Jobbik je v podstatě taky šťastný, levicové strany jsou také šťastné. Zdá se, že každý je spokojený, ale někdo tady tu spokojenost jenom předstírá a my víme velmi dobře kdo. Zcela zjevně referendum bylo neplatné, takže co to má vůbec být ten blázinec?“ ptá se rozhořčeně Éva Reisch-Vida (31), feministická aktivistka z Pécse.

Rozklíčovat všeobecnou radost, která zaznívá zleva i zprava maďarské politické scény, se snaží odborníci. „Nízká účast byla rozhodně velkým zklamáním. Vláda měla vysoká očekávání, která narostla během léta díky naději, že levicoví voliči půjdou vyjádřit svůj odmítavý postoj, velmi nízkému profilu otázky a také kvůli důrazu, který byl kladen na historický význam referenda,“ kontruje politolog Zoltan Balázs. Tím, že se mnoho voličů rozhodlo pro odevzdání neplatného hlasu (celostátně asi 6 %) nebo proti hlasování, poslali Orbánovi podle Balásze jasný vzkaz, že referendum považují za bezohledné a agresivní. „Mnoho voličů je Orbánovou politikou, kterou já mimochodem nepovažuji za nedemokratickou, znechuceno. Přesto si nemyslím, že by se premiérovi nepodařilo zmobilizovat voliče do voleb za dva roky,“ dodává Balázs.

Jeho názor, že Fidesz vyhraje parlamentní volby i v roce 2018 je všeobecně sdílen. Popularita Orbána dosahuje 31% a koalice Fidesz-KDNP by podle posledních průzkumů volilo 36 % voličů. Zásadní poznání ale referendum přineslo – Fidesz není neporazitelný a jeho schopnost oslovit voliče jiných stran je velmi limitovaná. „Zaprvé, počet neplatných hlasů, jejichž většinu zajistila malá Strana dvouocasého psa, signalizuje, že silná odpověď z pozice levice je možná. Zadruhé, Fidesz prohrál na svém vlastním hřišti – vysoký práh platnosti referenda byl zaveden jím samotným v roce 2012 s novou ústavou,“ vypočítává zpravodajec Meret Baumann z regionu respektovaného deníku Neue Züricher Zeitung.

Být bez domova je trestné

Maďarská společnost vykazuje symptomy nemoci, o které se mluví také v Česku, Polsku a mnoha dalších zemích – je rozdělená. Najít ty co hlasovali proti přijímání uprchlíků je v univerzitním prostředí téměř nemožné. Bublina ale nemá neproniknutelné stěny. „Volil jsem ne, protože si nemyslím, že příchod uprchlíků do Maďarska je řešením. Maďarsko má dost svých vlastních problémů i bez uprchlíků. Nicméně vládní kampaň byla přehnaná. Jsem voličem Fideszu, ale i já jich mám dost. Jednou jsem podepsal petici a nechal jim své telefonní číslo. Volali mi šestkrát, pořád jsem dostával emaily od politiků Fideszu. Bylo to neskutečně otravné,“ popisuje pod podmínkou zachování anonymity třiadvacetiletý muž. Podobné názory zastávají i další z oslovených voličů „ne“.

nora-borodziej-referendum-3

Zajímavé je upozornění na „dost vlastních problémů“, těmi se totiž argumentovalo i ve vládní kampani. Maďarsko dlouhodobě nezvládá boj se sociálním vyloučením mnohých Romů, kterých v zemi žije více než půl milionu. Stejně tak se zvyšuje počet lidí bez domova. Fidesz tedy argumentoval tím, že by na další sociální dávky pro uprchlíky nebylo. Nějak zapomněl dodat, že kvótami přidělení azylanti jsou finančně podporování EU a že mělo jít asi 1294 lidí.

Počet ostatních příchozích migrantů se kvůli represivnímu postoji maďarské vlády už dávno snížil. Loni požádalo o azyl 170 000 migrantů (více žádostí bylo pouze v Německu) a 90 % z nich bylo zamítnuto. Většinou byli vráceni do Srbska, které místní úřady navzdory nedodržování migrační legislativy považují za bezpečnou zemi. Už tři roky je navíc bezdomovectví ve veřejném prostoru trestným činem. A rodina je definována pouze jako vztah mezi mužem a ženou, základní rodinnou jednotkou je pak vztah na linii rodič- dítě. „Musíme si uvědomit, že současná vláda nevystupuje jenom proti imigrantům a uprchlíkům, ale taky proti ostatním menšinám,“ upozorňuje Aliz Pocsuvalszki (36), filoložka z Budapešti.

Poslední vyjádření Orbána jí dávají za pravdu. „Obyvatelé vyjádřili svůj názor a my jej musíme začlenit do naší Ústavy,“ avizoval možné další změny hlavní maďarské legislativy. Navíc o víkendu nečekaně skončil největší levicový deník Népszabadság, který v posledních dnech informoval o podezření z korupce mezi vládními činiteli a představiteli centrální banky a dlouhodobě kritizuje vládu. Zatímco management vydavatelské skupiny odůvodňuje konec finančními ztrátami, někteří z novinářů mluví o politickém puči, za jehož nitky tahá Orbán. Podle některých komentátorů se tak z všelidového hlasování jako nástroje přímé demokracie stal v rukou Orbána jen další doklad jeho politické moci. Ani ta však není neomezená.

Foto: Nora Borodzeij