Tým Faktus: Mezi příznivci Pegidy není přistěhovalectví ani islám hlavním tématem

Za krátkou existenci krajně pravicového hnutí Pegida vzniklo v Německu minimálně pět průzkumů, které se snaží profilovat jeho příznivce. Ten nejobsáhlejší s téměř čtyřmi stovkami respondentů byl realizován na Technické univerzitě v Drážďanech pod vedením politologa Hanse Vorländera a jeho kolegů. Spojením s daty portálu MUT mapujícím násilnosti proti uprchlíkům vznikla tato infografika.

 

PEGIDA_Demo_DRESDEN_25_Jan_2015_116139831

Hnutí Pegida bylo založeno v říjnu 2014 Lutzem Bachmannem, který si odpykal dvouletý trest odnětí svobody za obchod s drogami a sám nesmí volit, ani zastávat veřejný úřad. Zkratka Patriotische Europäer gegen die Islamisierung des Abendlandes znamená doslova Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu.  Hnutí především odmítá současnou imigrační politiku Německa, kterou pro ně reprezentuje kancléřka Angela Merkelová. Na demonstrace, které jsou hlavní činností Pegidy, začaly postupně chodit tisíce lidí. Nejvíce demonstrantů zatím přišlo v lednu 2015, kdy se v Drážďanech sešlo až 25 000 protestujících. Pegida má pobočky i v dalších městech, např. V Lipsku působí Legida.

Proč vznikla Pegida právě v Sasku?

Stále přetrvávají mnohé rozdíly mezi západním a východním Německem: Ekonomická úroveň bývalé NDR zaostává za zbytkem země a míra chudoby dosahuje téměř dvojnásobku oproti Západu. Dále je Východ také silně homogenní – zkušenost s cizinci je velmi malá. Zatímco v bývalém západním Německu v roce 2009 dosahovali obyvatelé vyznávající islám ve všech spolkových zemích více než 3 % v populaci (a např. v Brémách téměř 10 %), na Východě byl podíl muslimů max. 0,7 %. Mnoho východních Němců tak téměř nezná cizince, natož muslimy.  Strach, který demonstrují, pak pramení především z absence reálné představy o nových přistěhovalcích. Sasko splňuje obě podmínky a navíc je ze zemí s nízkým podílem muslimů nejlidnatější.

13035533_10207554213071035_1075900479_o

Jak se projevuje odpor proti uprchlíkům?

Aktivní odpor a útoky proti uprchlíkům v Německu můžeme rozdělit do čtyř kategorií. První tvoří demonstrace organizované Pegidou. Tyto demonstrace jsou nejsilnější právě v rodišti hnutí – Sasku, kde za uvedené období došlo k 107 demonstracím. Pro srovnání v Severním Porýní – Vestfálsku to bylo jen 31.

 

Mapa 4(1)

Další kategorie představují již násilné projevy odporu vůči uprchlíkům. Útoky na ubytovny pro uprchlíky jsou rozdělovány na žhářské útoky a ataky jiného druhu, např. házení vajec, sprejování hanobících nápisů či rozbíjení oken. Čtvrtou kategorii představuje samotné fyzické násilí proti azylantům a právě na tomto příkladu je vidět radikalizace odpůrců v Sasku. V této spolkové zemi bylo zaznamenáno 59 fyzických útoků. Oproti tomu v Severním Porýní – Vestfálsku, kde je čtyřikrát více uprchlíků došlo pouze ke 13 incidentům.

 

mapa

 

mapa2

 

Mapa 6(1)

 

Sasko, kde se děje velká část námi sledovaných kategorií odporu vůči uprchlíkům, hostí pouze menší azylantů a žadatelů o azyl. Největší zátěž v distribuci uprchlíků do spolkových zemí nese Bavorsko, Severní Porýní-Vestfálsko a Bádensko-Württembersko. V těchto zemích je jich ubytováno mnohem než ve východním Německu (v Severním Porýní je čtyřikrát více uprchlíků než v Sasku), a přesto je v nich počet fyzických útoků a demonstrací nižší. Co do počtu násilností lze se Saskem srovnávat pouze útoky na ubytovny, kterých je v Severním Porýní mírně více.

Dalším významným faktem je, že statistika násilných útoků zahrnuje pouze oběti, u kterých bylo potvrzeno, že se jedná o uprchlíky. Zdaleka tedy nezahrnuje všechny rasově motivované útoky, ke kterým v Německu dochází, ať už proti přistěhovalcům nebo zastáncům uprchlíků.

 

mapa3

Násilí v Německu se samozřejmě nedá automaticky spojovat s hnutím Pegida. Útoky na uprchlíky a jejich ubytovny provádějí buď jednotlivci, nebo menší a silně radikalizované skupiny. Přesto se v Sasku protíná větší počet demonstrací tohoto hnutí a vyšší množštví násilnosti vůči uprchlíkům.

Proč podporují Pegidu?

Co vede desetitisíce Němců k aktivní podpoře Pegidy? Ve svém názvu je toto hnutí, podobně jako český Blok proti islámu, jasně vymezeno vůči muslimům a jejich náboženství. Na konci roku 2014 a začátku roku 2015 provedli výzkumníci z drážďanské univerzity dotazníkový průzkum na demonstracích Pegidy. Mimo jiné je zajímala právě motivace téměř čtyř stovek lidí ochotných se výzkumu zúčastnit. Výsledná odpověď na dotaz, zda je islamizace Německa (potažmo celého Západu) hlavním důvodem k přítomnosti na demonstraci, je překvapivá – více než 75 % podporovatelů Pegidy uvedlo, že islamizace tím důvodem není.

 

kolac

Co je tedy hlavním lákadlem, které lidi žene (mnohdy opakovaně) do ulic?

Na prvním místě mezi odpověďmi, kdy mohli dotazovaní zvolit více možností, jasně vítězí nespokojenost se stavem politiky v Německu. Následují nespokojenost s prací médií, výhrady proti přistěhovalcům, jiné důvody (do této kategorie byly zahrnuty mnohé motivy, které se ale vyskytovaly ojediněle, jako např. kritika státní dluhové krize v EU a navazující záchranné politiky, paušální kritika kapitalismu, finančního systému, postoj EU vůči Rusku a dále prostý zájem o dění v Drážďanech a snaha o tvorbu vlastního obrazu nezávisle na médiích) a nakonec odpor proti náboženskému násilí, které je ale ne vždy uváděno jako islamistické. Není bez zajímavosti, že uvedené důvody neplatí pouze pro Německo. Stejná kritika a nespokojenost zaznívá např. od voličů Donalda Trumpa v USA nebo na českých sociálních sítích. Tato situace pak vede k větší podpoře antisystémových stran a alternativních či konspiračních médií.

 

sloupce

Proč politika?

V konkrétnějších odpovědích na téma nespokojenosti s politikou uváděla více než čtvrtina lidí pocitovou vzdálenost mezi občany a politiky. Politici jsou prý povýšení, nenaslouchají názorům občanů a jsou vzdálení realitě. V azylové politice pak podle respondentů nedostatečně komunikují svá rozhodnutí. Dále demonstranti vyjadřovali nevoli se stavem migrační a integrační politiky, zahraniční, sociální a ekonomické politiky a nakonec s celkovým politickým systémem v Německu.

Proč média?

V rámci kritiky médií podporovatelé Pegidy uváděli, že jsou nespokojeni s úrovní novinářské práce. Zpravodajství je prý tendenční, mediím chybí kontakt s realitou (podobně jako v případě politiků) a žurnalisté jsou prosystémoví. Heslo „lživé noviny“ se opakovaně skandovalo na demonstracích. Dalším důležitým bodem, který uvedlo více než 18 % respondentů, byla nevole nad označováním Pegidy částí médií jako neonacistického uskupení.

Proč přístěhovalci?

V této odpovědi nejvíce zaznívala kritika náboženství přistěhovalců, tedy islámu. Konkrétně to byl nesouhlas s islámskými pravidly, životním stylem, výživou atp. V zásadě se tedy jedná o obavy z neúspěšné integrace těchto lidí do německé společnosti, podřízení se právu a zvyklostem. Dále pak strach ze zvýšení kriminality a nerespektování zákonů.

Kvůli náboženskému násilí?

Do této kategorie spadaly odpovědi, které jednak zmiňovaly odpor proti radikálnímu islámu, ale i ty, které explicitně neuváděly islamismus jako zdroj tohoto násilí. Někteří dotazovaní tak směřovali svoji kritiku obecně proti jakémukoliv druhu ideologicky nebo nábožensky motivovaného násilí. Celkově je ale tento motiv spíše výjimkou.

 

strany

 

Z grafu je patrné, že na začátku roku 2015 se více než 60 % respondentů neidentifikovalo s žádnou politickou stranou v Německu. Avšak podle nejčastěji uváděné strany a podle výsledků březnových zemských voleb se dá předpokládat, že ti demonstranti Pegidy, kteří se rozhodli jít k volbám, dali svůj hlas právě Alternativě pro Německo, která poprvé silněji zabodovala na německé politické scéně. Obecně se však mezi příznivci Pegidy dá vypozorovat široká skepse k politickým stranám a k politice obecně. S druhou nejčastěji uváděnou politickou stranou CDU se identifikovalo téměř 9 % dotázaných. Necelá 4 % by volily krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu Německa a 3 % se kloní k levicové Die Linke.

Budoucnost Pegidy v Evropě?

Pegida dokázala do ulic přilákat desítky tisíc protestujících po celém Německu. Odpor vůči ní na organizovaných protidemonstracích byl však ještě silnější a v lednu 2015 přesáhl 100 000 účastníků po celé zemi. Myšlenky hnutí Pegida přesáhly i za hranice a v současnosti existuje v mnoha evropských zemích obdoba Pegidy či organizace, které s Pegidou spolupracují (např. Pegida UK, Pegida Switzerland, Pegida Ireland, italská Lega Nord, polský Ruch Narodowy či český Úsvit – Národní koalice ve spolupráci s Blokem proti islámu). V České republice se také v únoru tohoto roku konala konference stejně ideově smýšlejících hnutí a vznikla zde tzv. Pražská deklarace a koalice „Pevnost Evropa“. Poslanec Marek Černoch ze strany Úsvit – Národní koalice se také zúčastnil jedné z demonstrací Pegidy v Drážďanech, na které měl projev.

V současnosti je Pegida stále aktivní jak na mezinárodním poli ve spolupráci s podobně smýšlejícími subjekty v Evropě, tak i na domácí scéně. Její největší podpora na demonstracích je však pro tuto chvíli spíše minulostí. Dá se očekávat, že její aktivní život se přímo váže na schopnost Německa-Evropy úspěšně se vypořádat s migrační krizí a do budoucna zavést takový systém, který zaručí efektivnější spolupráci států EU v této otázce, což symbolizují nynější snahy o sjednocení azylové politiky EU. Nicméně podle odpovědí v průzkumu drážďanské univerzity můžeme usuzovat, že problémy vedoucí ke vzniku hnutí Pegida jsou v Německu mnohem hlubší a složitější. Migrační krize tak patrně byla jen spouštěcím mechanismem pro hlasité projevení nespokojenosti části obyvatel Německa, především východního, kteří se necítí býti v tomto systému dostatečně zastupováni a vyslyšeni. Tento problém v posledních letech zažívá mnoha dalších evropských států a USA, ve kterých část voličů zažívá krizi identity s politickým systémem a liberální demokracií. Pocit, že jejich názory nejsou slyšet, tvoří spolu s nejistou ekonomickou situací některých občanů a strachem z nových přistěhovalců silný potenciál hněvu, který vede k podpoře protestních antisystémových hnutí a politických vůdců, kteří slibují změnu a snadná řešení složitých problémů.

Citované průzkumy:

MUT: Data k násilnostem vůči uprchlíkům

Hans Vorländer a kolektiv: Kdo se účastní akcí Pegidy a proč?