Zpráva MV: Extremisti hledají nová spojenectví. DSSS půjdou do voleb s LEV 21

Ministerstvo vnitra vydalo situační zprávu o extremismu za 2. čtvrtletí letošního roku. Z ní jasně vyplývá, že se zvláště krajně pravicová, protiimigrační a protiislámská uskupení snaží připravit na podzimní krajské a senátní volby. Počet jimi pořádaných akcí mírně stoupnul, přilákaly ale méně příznivců.

 

zpravmvzdroj www.mvcr.cz

 

Od dubna do června letošního roku zaznamenali policisté „91 zájmových akcí politicky motivovaných extremistických uskupení či hnutí“, z toho 28 uspořádali pravicoví extremisti, 43 levicoví a 20 protiimigrační a protiislámští. Ve srovnání s 1. čtvrtletím roku 2016 narostl počet pořádaných událostí o 18, a to především díky uskupením označovaným policisty jako krajně levicová. Naopak krajně pravicová uskupení se stáhla a uspořádala o 5 akcí méně než na začátku roku.

„Subjekty, které apelují na obranu českého národa a ochranu českých tradic nedisponují šířeji pojatým dlouhodobějším programem. Po odeznění migrační krize nedokázaly najít nová mobilizační témata,“ vysvětlují zklidnění krajně pravicové scény autoři zprávy. Její dvě hlavní uskupení – Národní demokracie (ND) a Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) navíc nedokážou překonat dlouhodobou animozitu panující mezi jejich lídry. Tomáš Vandas a Adam B. Bartoš nejsou schopni společné řeči, což strany dlouhodobě oslabuje. I na tradiční prvomájové demonstrace pravicových extremistů dorazilo méně příznivců. Na mítink DSSS v Ústí nad Labem nazvaném ANO suverenitě, NE diktátu! dorazila asi stovka lidí. Na průvod ND v Praze pak přibližně 300 příznivců.

Zatímco předseda ND Bartoš se neustále pokouší najít spojence, Vandas je dlouhodobě pověstný svým autoritářstvím. Byla to ale nakonec DSSS, která překvapila oznámením, že v krajských volbách bude kandidovat s Národními socialisty – LEV 21. Stranu založil bývalý premiér za ČSSD Jiří Paroubek, který ale na post předsedy před dvěma lety rezignoval. Od ledna letošního roku ji vede její bývalý místopředseda Petr Benda, podnikatel s nechvalnou pověstí. Obě strany se chtějí společně zaměřit především na Ústecký kraj a dá se očekávat, že jejich hlavním tématem budou tzv. nepřizpůsobiví, tedy Romové.

Národní demokracie neustále přifukuje svůj význam novými projekty, jako je založení Národní domobrany, která ale podle ministerstva vnitra zůstává na úrovni virtuálního projektu. „Prakticky nebyly zaznamenány žádné aktivity, jedinou výjimkou byly organizované střelby, které měly patrně zároveň i jistý komerční význam pro jejich organizátory,“ konstatují autoři zprávy k činnosti ND:

Klid a Klinika

Krajně pravicová scéna stejně jako protiimigrační a protiislámská uskupení přivítala s velkým nadšením brexit, jinak byla zmítána především koaličními spory. Nejprve Blok proti islámu prostřednictvím svého lídra Miroslava Konvičky vypověděl smlouvu koaličnímu partnerovi Úsvit – Národní koalice, aby se v důsledku toho rozpadnul sám. Pokračuje tak fragmentace scény, které jen potvrzuje slova odborníků o politické nevyspělosti a absenci vizí těchto uskupení.

Krajně levicová scéna byla co do počtu pořádání akcí nejaktivnější, přesto jejich intenzitu hodnotí policisté jako nižší a její veřejné projevy jako umírněné. Dění se cyklilo kolem Autonomního centra Klinika a soudů probíhajících s členy anarchistického hnutí.

Během května byla na Klinice třikrát nahlášena bomba, ani jednou ale policisté v objektu nic nenalezli. Na začátku července pak soud zrušil předběžné patření a Klinika byla opět otevřená veřejnosti. Řízení s vlastníkem objektu – státem zastoupeným ÚZSVM  a squattery o jeho vyklizení ale pokračuje dál.

Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zaznamela česká extremistická scéna mírný nárůst aktivity. Loni ve stejném období uspořádal v součtu 81 akcí. Vzhledem k zahraničním teroristickým útokům a blížícím se volbám je zřejmé, že krajní pravice a protiimigrační a protiislámská hnutí budou svou činnost stupňovat.